Kavadarci
V okolí Kavadarců se nachází celá řada různých archeologických lokalit, která dosvědčuje existenci lidského osídlení až od nejstarších dob.
Město je poprvé připomínáno roku 1823 jako menší sídlo s přibližně dvěma tisíci obyvatel. Ještě během existence Osmanské říše se však Kavadarci staly sídlem samosprávné opštiny. Administrativně byly součástí pašaluku v Bitole. V roce 1894 zde byl založen jeden z prvních revolučních výborů organizace VMRO, která byla nepřátelská k tureckému zřízení. Zakladatelem místní organizace byl Dame Gruev spolu s učitelem Pane Ivanovem.
Podle statistik Vasila K'nčova z roku 1990 v Kavadarcích žilo 5092 obyvatel, z nichž bylo 1950 pravoslavných, 3000 muslimů, 120 Romů a 32 Vlachů.
V roce 1912 získalo město Srbsko. Během balkánských válek zde došlo v roce 1913 k tzv. tikvešskému povstání, kdy se místní obyvatelstvo vzbouřilo proti srbské správě. Od roku 1918 bylo město součástí Království SHS, později socialistické Jugoslávie. Jihoslovanský stát však měl značné problémy se správou města; obyvatelstvo bylo obecně vůči autoritám po turecké nadvládě nedůvěřivé. V roce 1920 zde dokázali místní buňku založit komunisté.
V meziválečném období zde bylo rozšířené také pěstování tabáku. Byly také postaveny některé školy, neboť se jich ve městě obecně po staletí tureckého panování nedostávalo.
Po druhé světové válce byla vyubdována moderní uliční síť a nové náměstí (pojmenováno po Josipu Brozu Titovi). Od roku 1991 je město součástí samostatné Severní Makedonie. Po druhé světové válce byl západně od města vybudován závod, který později vlastnila společnost Feni Industry a který zkrachoval.
Mapa - Kavadarci
Mapa
Státní území - Severní Makedonie
Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
MKD | Makedonský denár (Macedonian denar) | ден | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
MK | Makedonština (Macedonian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |